Kurzy vede - seznamte se s lektorkou 

Kurzy vede Petra Němcová (Zálešáková)

Kreslení mě lákalo odmalička. Absolvovala jsem základní uměleckou školu, ale stále jsem nedokázala nakreslit na papír přesně to, co jsem viděla a co bych si představovala. Zhruba před osmi lety jsem se seznámila s metodou Betty Edwards, která je zaměřená na aktivizaci pravé mozkové hemisféry. Dá se říci, že toto setkání pro mě bylo ,,zlomové“.  Začala jsem se o metodu zajímat více a dále se vzdělávat. Ve chvíli kdy jsem byla přesvědčená, že už vím dost, jsem se rozhodla tuto zkušenost předávat dál těm, kteří tuto techniku ještě neznají. První veřejný kurz se tak uskutečnil na počátku roku 2009. Kurzy vyučuji šestým rokem a za tuto dobu jsem potkala desítky zajímavých lidí, pro které se - stejně jako pro mě - kreslení stalo velkou vášní. Mým přáním je, aby kurzy byly přínosné nejen po výtvarné stránce, ale aby byly i místem setkání pro vzájemně se obohacující lidi.

            Vystudovala jsem žurnalistiku a sociální práci (digitální média - včetně grafických úprav, sociální práci - zaměření vzdělávání seniorů), delší dobu jsem pracovala v médiích. Studium jsem si dále doplnila v magisterské specializaci Personální management a organizační rozvoj (FSS MU) - nejvíce mě zajímala oblast vzdělávání a rozvoje. V současnosti pracuji na pozici specialistky pro vzdělávání a rozvoj v mezinárodní společnosti - dá se říci, že práce je mým koníčkem. Kurzům se tak nyní věnuji v menší míře, ve volném čase. Své zkušenosti s prací s lidmi se snažím využít i v citlivém přístupu ke každému účastníkovi kurzu. Na mých kurzech dávám přednost menším skupinkám tak, aby bylo možné věnovat se každému účastníkovi individuálně. Věnuji se lektorské činnosti.

Rozhovor pro STISK (2009)

 Petro, ako sa z reportérky a študentky sociálných štúdií stane inštruktorka kurzu kreslenia?

To překvapivě nebylo zase až tak složité. Sama jsem se obdobného kurzu před zhruba dvěmi lety zúčastnila. Šla jsem na něj spíše ze zvědavosti a myslela jsem si, že právě já budu ta první, kterou nikdy nikdo kreslit nenaučí.Nestalo se tak. Právě naopak - byla jsem moc překvapená, co člověk může zvládnou za tak krátkou dobu. A už tehdy jsem věděla, že chci tuto méně známou metodu předávat dál a seznámit s ní co nejvíce lidí. A protože když mě něco nadchne, máloco mě odradí. Začala jsem shánět další informace o této metodě a dále se vzdělávala - nakoupila jsem si knihy a absolvovala videokurzy. Kurz tak, jak jsem ho zažila já jsem v mnohém obměnila - nadbytečné věci jsem vypustila, jiné doplnila- takže s tím původním má pramálo společného. Hlavně se snažím o individuální přístup a o to, aby všichni odešli spokojení. To se mi myslím daří. Po půl roce jsem začala učit jednotlivce a malé skupinky a teď vedu i větší skupinové kurzy.

 -         Ako si sa dostala k takejto špeciálnej forme vyuky kreslenia?

Poprvé jsem se o ní dočetla v časopise, kde redaktorka popisovala zkušenosti z kurzu. Přišlo mi to neuvěřitelné. A jelikož jsem ženská zvědavá rozhodla jsem se do toho jít a ověřit si všechno v praxi. A jak to dopadlo už víte…

 -         V čom spočíva hlavná podstata kurzu? (Ako je to s tými hemisféramiJ)

Tento kurz vychází z metody Betty Edwardsové, která je uznávanou lektorkou výtvarného umění a autorkou mnoha knih zaměřených právě na využívání pravé mozkové hemisféry. Podstata spočívá v tom, že v běžném životě používáme především levou mozkovou hemisféru: tam je naše logika, strach, systémy přesvědčení… Tu pravou - kde je tvořivost a intuice téměř nevyužíváme. Na tomto kurzu se věnujeme na první pohled nelogickým cvičením, která nám však pomohou zapojit obě hemisféry. Problémem je také to, že lidé si nevěří. Na kurzu se proto věnujeme i různým relaxačním technikám a technikám, které pomáhají soustředit se.Na konci kurzu je pak každý schopný nakreslit portrét podle fotografie.

 -         V čom sa odlišuje od ostatných kurzov kreslenia?

Určitě v tom, že člověk dosáhne během dvou dnů mnohem rychlejšího pokroku než u běžných kurzů. Mnoho z nás nedokáže nakreslit portrét jen proto, že má málo informací. Zkrátka neví jak na to. Já tudíž neslibuji, že vás naučím kreslit, ale pomůžu vám, aby jste tuto schopnost v sobě nalezli sami. Každý ji totiž už od narození má.

-         Pre koho je kurz určený-kto je hlavnou cieľovou skupinou?

Cílovou skupinou jsou všichni ti, kteří se chtějí naučit kreslit, chtějí na sobě pracovat a hlavně ti, kteří věří, že když člověk chce, může dokázat mnoho. Může přijít kdokoliv. Jen děti pod 12 let pouze s doprovodem rodiče a to až po jejich pečlivém zvážení, zda dítě dokáže zvládnou takto intenzivní kurz. Jinak nejsou žádná omezení a důvody proč nekreslit.    

-         Ako presvedčíš človeka, ktorý je voči takejto novej metóde skeptický o jej úspechu?

 Myslím, že nejlepší je aby se člověk přesvědčil ,, na vlastní kůži”. Někoho přesvědčovat tím, že bych ho přemlouvala a dlouze mu vykládala o výhodách této metody kreslení nemá smysl. Navíc by to bylo špatně. Jde o to, aby lidé chtěli tvořit, chtěli lépe kreslit a pracovat na sobě. To musí vzejít z nich samotných. Ti které zaujme právě tato metoda si k ní cestu najdou a vyzkouší ji.

 -         Ako dlho trvá takémuto človeku, ktorý nemá veľký talent, kým sa dočká úpechu?

Dva dny.

 -         Aké sú reakcie ľudí po absolvovaní tohto kurzu?

Zajímavé. Je úžasné účastníky na kurzu sledovat. Každý kdo na kurz přijde dostane na začátku bílý papír, tužku a úkol nakreslit během půl hodiny portrét podle vybraného obrázku. A to tak, jak nejlépe dovede. Některé kresby jsou docela povedené, některé neumělé, připomínající spíše dětské kresby. Lidé jsou na začátku nejistí, někteří se možná cítí před ostatními hloupě, bojí se posměchu. Často říkají, že se to nikdy nenaučí. Přitom touží něco dokázat, zlepšit se - proto přece přišli. Jak postupně procházíme jednotlivá cvičení a oni vidí jak se víc a víc zlepšují mění se i jejich přístup. Myslím si že převládá údiv a překvapení. Potom nadšení - určitě si začnou i více věřit.

 -         Stalo sa ti, že niektorí “zákazníci” boli nakoniec s výsledkom nespokojní?

Musím to zaklepat na dřevo, ale nestalo. Věřím, že I v budoucnu budou lidé jen spokojeni.

 -         Aké boli reakciu tvojho okolia, keď si si vybrala takýto zaujímavý koníček?

Rodina mi samozřejmě fandila a podpořila mě. Ví, že jdu do všeho naplno a tak si myslím, že je to ani nepřekvapilo. Reakce přátel a okolí byly smíšené. Pravdou je, že o této metodě ještě mnoho lidí neví a často za tím hledají něco nadpřirozeného. Ale tak to není. V zahraničí je to jedna z nejuznávanějších metod výuky kresby. Ti kteří se mnou potom kreslili byli spokojení. Ostatně přijďte si to vyzkoušet také. Moc ráda se s Vámi na kurzu uvidím.

Vladimíra Briešťenská pro STISK